O dopravní chudobě na konferenci Chytrá a čistá mobilita (16. 9. 2025)

Dopravní chudoba, neviditelná, avšak hluboce zakořeněná bariéra, brání značné části populace v plnohodnotném zapojení do společenského a ekonomického života, bude jedním z témat, o kterém bych rád hovořil na 12. ročníku celostátní konference Chytrá a čistá mobilita.

Dopravní chudoba není to jen o nedostatku peněz na jízdenku, ale o systémovém selhání, kdy absence cenově dostupné, spolehlivé a dostupné dopravy izoluje jednotlivce a komunity od klíčových příležitostí – od vzdělání a zaměstnání po zdravotní péči a sociální kontakty. V tomto kontextu se veřejná doprava a rozvíjející se sdílená mobilita jeví jako klíčoví spojenci v boji proti tomuto fenoménu.

Veřejná doprava je po desetiletí páteří přístupné mobility. Její role v prevenci a zmírňování dopravní chudoby je nezastupitelná. Hustá síť autobusových, vlakových a tramvajových linek, pokud je dobře plánovaná a cenově dostupná, zaručuje základní úroveň propojení. Pro seniory, studenty, nízkopříjmové domácnosti a osoby bez řidičského průkazu představuje často jedinou možnost, jak se dostat z bodu A do bodu B. Investice do veřejné dopravy – ať už jde o modernizaci vozového parku, rozšíření linek do okrajových oblastí nebo zavedení integrovaných tarifů – jsou proto nejen ekonomicky efektivní, ale především sociálně spravedlivé. Kvalitní veřejná doprava snižuje závislost na individuální automobilové dopravě, redukuje ekologickou zátěž a přispívá k inkluzivnější společnosti.

Nicméně, ani ta nejlepší veřejná doprava nemůže pokrýt každou ulici, každou vesnici, v každou denní dobu. Zde vstupuje na scénu sdílená mobilita. Carsharing, bikesharing, e-skútry a v budoucnu možná i autonomní sdílená vozidla nabízejí flexibilitu a dostupnost tam, kde tradiční veřejná doprava naráží na své limity. Pro obyvatele venkova, kteří potřebují dojet k nejbližší vlakové stanici, nebo pro ty, kteří potřebují krátkodobě přepravit větší náklad, může být sdílené auto spásou. Sdílená kola a skútry zase řeší problém "poslední míle" v městských aglomeracích, propojují domovy s autobusovými zastávkami nebo vlakovými nádražími. Finanční úspory plynoucí z eliminace nákladů na vlastnictví vozidla jsou pro domácnosti ohrožené chudobou obrovské.

Klíčem k efektivnímu boji proti dopravní chudobě je integrace těchto dvou pilířů. Veřejná doprava by měla tvořit základní síť, zatímco sdílená mobilita by ji doplňovala a rozšiřovala její dosah. To vyžaduje inteligentní plánování, digitální platformy pro snadnou rezervaci a platbu, a především politickou vůli. Je nezbytné zajistit, aby sdílené služby byly dostupné i pro ty, kteří nejsou digitálně zdatní, a aby byly cenově přístupné i pro nízkopříjmové skupiny, například prostřednictvím dotací nebo sociálních tarifů.

Dopravní chudoba není jen technický problém, ale hluboce sociální a etický. Je odrazem nerovností v přístupu k základním potřebám. Posílením a integrací veřejné dopravy a sdílené mobility můžeme vytvořit komplexní, udržitelný a spravedlivý dopravní systém, který umožní každému, bez ohledu na jeho socioekonomický status nebo místo bydliště, plně se zapojit do společnosti a využívat příležitostí, které život nabízí. Je to investice nejen do infrastruktury, ale především do lidského kapitálu a sociální soudržnosti.

Přihlášku na konferenci najdete zde. Nebo mi stačí napsat na martin@copub.cz a pošlu Vám čestnou pozvánku. Těším se na viděnou, MD